Letošní svátek patrona našeho kostela oslavíme pětidílnou skladbou současného britského autora Johna Ruttera (*1945). Ač se jedná o dílo britské provenience, díky latinskému jazyku je srozumitelná v katolických kostelích po celem světě.

Při dramaturgii je pro nás mimo jazyka ještě důležitější, jak účinně skladba text vypráví hudebními prostředky. Autor proto zvolil pokorně znějící harmonie pro první větu: Kyrie eleison (Pane, smiluj se). V kontrastu ihned zaznívá radostné Gloria – zvolání andělů spolu s fanfárami nebeských trumpet. I v této druhé větě nám však autor nabízí klidná místa k rozjímání. Latinská modlitba Credo nebyla do této kompozice zahrnuta, proto se ji budeme moci pomodlit společnou recitací v naší mateřštině. Sanctus nabízí pro změnu mystickou atmosféru, při které náš kostel navštíví zástupy svatých, aby společně s námi radostně volali. Právě ona všeobjímající radost má kostel zahrnout ve čtvrté větě: Benedictus. Blažené "Hosanna in excelsis" v závěru této věty nás doprovodí k Bohoslužbě oběti. Poslední věta, Agnus Dei je výrazem naší připravenosti. Odhodlaně prosíme o smilování, o pokoj v našich srdcích a o sílu do nových začátků. Záměrně tato část zní jakoby neukončeně. Poslední akord, poslední soulad, totiž musí zaznít v nás samotných...